Jste zde: Úvod / Zákonná ochrana duševně nemocných v ČR / Zákonná ochrana duševně nemocných v ČR
I. Úvod do problému:
1) Duševní nemoc, zejména v období náhlého vzplanutí nemoci(relapsu), zbavuje duševně nemocného(DN) svobodné vůle rozhodnout o nápravu svého zdravotního stavu. Přitom ještě není důvod, aby DN byl zbaven svéprávnosti. (Je potvrzeno měst. soudem Brno a Psychiatrickou společností. )
2) Když duševní nemoc navodí stav, že duševně nemocný ohrožuje svůj život, své zdraví nebo právní zájmy jiných osob, dovoluje právní řád ČR( §§ 23 a 24 zákona č.20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu v platném znění, za dodržení podmínek soudního řízení podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění(OSŘ) ), hospitalizaci DN proti jeho vůli.
3) V průběhu soudního řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotní péče (§§ 191a a násl. OSŘ) je zajištěna právní ochrana DN opatrovníkem z řad advokátů(§ 191b/2 OSŘ).
4) Soudem jmenovaný opatrovník z řad advokátů pro zastupování při soudním řízení, nemá ze zákona právo zastupovat DN i v ústavu. Po nedobrovolném umístění trvá u DN stav podle bodu 1).
Zákon prohlašuje veškeré právní úkony duševně nemocného za neplatné - Občanský zákoník § 38 odst. 2
Zákon však neurčuje způsob jmenování opatrovníka - zástupce, který by hájil pro daný stav jeho práva.Jedná se zejména o práva, daná mu v ústavním pořádku ČR:
a) Zákon č. 40/1964 Sb.,občanský zákoník v platném znění( dále OZ) a jeho následující ustanovení:
b) Listina základních práv a svobod(LZPS), která je součástí ústavního pořádku ČR:
Z významných zákonů, ve kterých se jednotlivá ustanovení týkají DN jsou zejména:
^ Nahoru | Vytisknout | Kontakt | Administrace
SPDN ČR - Sdružení pomoci duševně nemocným ČR, 2006